Služební vozy Ddk pro osobní vlaky s rozvorem 5,8m byly dodávány kkStB jako řada De 54-. U ČSD pak byly označeny jako Ddk 6-3550 až 6-3730. Na rámu spočívá celodřevěná skříň s jednou otevřenou vstupní plošinou a oboustranně opatřená vnějšími posuvnými dveřmi. Vnější stěny jsou ze svislých peřejek. Žádný vůz neměl výhledová okna. Ve stěně na plošině byly uprostřed vstupní dveře do služebního oddílu, napravo od nich pak byl umístěn záchod. Na druhém konci vozu byly umístěné psince, přístupné zvenku otvíratelnými dveřmi.
Vůz řady Ddk po svém vyřazení z osobních souprav sloužil jako součást nehodového vlaku rakovnické výtopny (nahoře). Naštěstí ani poté nebyl zrušen a existuje i v současnosti ve sbírce KHKD, rekonstruován téměř do původního stavu. Díky tom se s ním můžeme setkat i dnes při různých historických jízdách.
Skříň modelu, spodek a střecha vozu ve velikosti H0 je zpracována jako sestava z plastových desek a profilů s leptanými doplňky. Čelníky, rozsochy, okenní rámečky, stupačky a další drobné díly jsou zhotoveny z leptaného mosazného plechu. Na dvojkolích jsou použita přesná soustružená hrotová ložiska, uložená v leptaných rozsochách, která modelu poskytují vynikající jízdní vlastnosti. Vůz je vybaven kinematikou krátkého spřáhla vlastní konstrukce.
Všechny díly
stěn, spodku a střechy jsou rozkresleny na sestavách
(papírový střih jako na šaty).
Jednotlivé skupiny dílů se nalepí
tuhým lepidlem (tyčinka KORES a pod.) na plastový
polotovar přesně podle naznačených prken. Po
vyříznutí dílů a vyznačení
rysek – kam přijdou nalepit hranoly - se
papírový střih sloupne a zahodí,
případné zbytky lepidla se
omyjí vodou. Hlavní výhodou
tohoto postupu je, že se
nemusí nic rýsovat na plastový
polotovar a stavba se tím velmi
zjednoduší. Protože tiskárny
mají jisté tolerance, je možné si
např.
okna naznačit krátkou ryskou -
proříznutím
papíru a po sloupnutí doříznout přesně
na drážku. Plastové desky a profily jsou
výrobky firmy Evergreen (dovozce: www.litomysky.cz). Plastové díly se
k sobě lepí klasickým
„plastikářským“ způsobem
(například čistý toluen, lepidlo na polystyren,
atd... - dle libosti). Sestavy jednotlivých stěn jsou
nakresleny u „střihů“, vedle nich je
krátká rozpiska, barvy jednotlivých
položek odpovídají barvám na
sestavách. Směrodatný je
samozřejmě výkres vozu a pro přesné
sestavení je třeba kontrolovat rozměry
jednotlivých stěn (popsány u hran desek). Je
potřeba dát pozor především na
délku bočních stěn, které se
musí shodovat s délkou podlahy (obě
čelní stěny jsou vně rámu vozu). Střecha se
slepí ze dvou vrstev (spodní se díky
narýhování sama
zkroutí
a nechá se zatvrdnout ohnutá na
válcové ploše (lahev,
ideálně s poloměrem o 10-15% menším,
než je rádius střechy). Švy na střeše
stačí
naznačit naříznutím.
Podlaha je slepená ze dvou
vrstev (stejně jako ostatní stěny), do koutu se
vlepují oba plastové
podélníky. Rozsochy padnou do výřezu
mezi vnitřní podlahou a podélníkem, po
zasunutí s připájeným ložiskem se
shora ohne prodloužená část, která se
ve výřezu zalepí. Na rozsochy se
následně přilepí ložiskový domek s
pružnicemi, které je zapotřebí mírně
prohnout. Nápravy
lze použít loukoťové i
diskové s průměrem 1m ve skutečnosti (11,0 až 11,5 mm v
H0). Plošinka,
zábradlí s čelním plechem a
přechodový můstek je z leptu.Jako krajní madla
slouží drát o průměru 0,4mm.

Schody jsou celé
kovové a je třeba je složit před
nalepením na model. Ke spojování kovu
na kov je nejlepší pájení,
ale kdo se bojí páječky, může použít
lepidlo na kov – spoj však nebude mít
takovou pevnost jako pájený. Konzoly
schodů jsou spojeny plechem o poloviční
tloušťce, kterým se nalepí do
podélníku. Schodnice, jako jediný
díl, mají předleptaný ohyb na
vnější straně! Dejte pozor také na
prodloužený schod, který je na straně
žebříčku pro výstup na střechu. Brzda je sestavena z leptu. S vozem
není dodáván válec
sací brzdy, který by překážel
šachtě spřáhla.
Nárazníky jsou
sestaveny z odlitků
(nárazníkový koš s
pružnicí), které je nutno provrtat, a
leptaného terče nárazníku,
který se spolu s podložkou (v leptu je jich
dvojnásobek) připájí na
drát o průměru 0,6. Fajnšmekrům určitě
nebude
dělat problém nárazníky
rozpohybovat.
Kinematiky jsou leptané, vlastní konstrukce. Kinematika je univerzální pro vozy s plošinkou a bez, proto jsou na šachtě proleptány 2 sady otvorů. Pro tento vůz je použíta na každé straně 1 varianta.

Před nástřikem by měl být zvlášť spodek a skříň vozu – aby se dala zasklít. Dále je vhodné stříkat zvlášť konzoly přechodů střešní lávky (jedna je spojena s žebříčkem). Ty je třeba lepit na vůz až nakonec.Střecha může být se skříní slepena, není takový problém ji vykrýt. Celý model je nutno před stříkáním odmastit. Určitě je vhodné použít základní barvu pro sjednocení povrchu (plast + kov). Vyzkoušený je „Mr. Surfacer 1200“ od firmy Gunze, jak spray, tak barva do pistole. Na dobrý základ se už dají použít jakékoli barvy.
Skříň je zelená, spodek vozu černý, střecha bílá nebo šedá, okenní rámečky jsou v barvě světlého dřeva (od žluté po světle hnědou), mříže v oknech černé. Okenní rámy je nejlepší ponechat v rámečku leptu, po základování stříknout černě ze stran ohybu, vnější rámy ohnout, vykrýt proužkem papíru černé mříže a stříknout světlou barvu. Průhlednou folii (sklo) vložíme do okenního rámečku a celek zevnitř do hotové skříně vozu. K vykrývání jednotlivých odstínů stačí papírová lakařská páska, použít se dají samozřejmě i speciální přípravky z prodejny pro plastikové modeláře. Tento model se s trochou opatrnosti dá nastříkat i bez vykrývání, popřípadě s pomocí přiložení kousku papíru na hranu střechy. Barvy každopádně musí být lesklé nebo polomatné, aby na to hezky sedly obtisky. Štětcem se mohou natřít některé detaily (modelářskou barvou určenou k natírání), např.ošlapané dřevo na stupačkách. Po nanesení obtisků, popřípadě patiny, se všechno zlehka zafixuje čirým matným lakem – ten už by měl být „speciální“ z prodejny pro plastikové modeláře, aby např. neponičill obtisky.
Poslední součástí, která se přidá na model, jsou dřevěné fošny střešní lávky. Ty jsou opravdu ze dřeva.
Obtisky se musí nejprve „naporcovat“ – každou skupinu nápisů je nutno oříznout těsně kolem písmenek s tím, že na jedné straně se nechá „manipulační praporek“ a nařízne se jen vrstvička laku (je nutné míti ostrý zrak, protože máme bílé nápisy na velmi světlém podkladě). Po navlhčení se obtisk přenese na lesklý model a pomocí „usazovacích vodiček“ se dosáhne skvělého výsledku - pro tyto obtisky je vyzkoušený Adhesol a Tensol od Agamy. Při obtiskování se řídíme návodem výrobce vodiček, případně postřehy z diskuzních for na internetu. Přebytečná vodička se z pod obtisku odsaje měkkým štětcem. Zaschlé obtisky je vhodné přelakovat – tím zcela „zmizí“ nosný bezbarvý lak obtisku a vidět bude skutečně jen popis.
Jako
předposlední krok se může udělat patina (mezi
prvním a
posledním nástřikem laku). Pro
dosažení pěkné patiny lze použít
např. patinovací pigmenty nebo
nastrouhaný
prach z kříd pro umělce, či pravé saze,
rez a uhelný prach.
Nanášejí se
suchým štětcem a lze je i
omýt – takže žádný strach a
s chutí do toho. Spousta návodů se dá nalézt i na internetu.
Model je zapotřebí zatížit. Dobrý je tenký olověný plech – prodává se v malých svitcích v potřebách pro rybáře (lze samozřejmě použít cokoliv jiného).
Vůz by měl být vybaven i potrubím parního topení.
Balení "LIGHT" je připraveno pro ty, kteří si chtějí plastové desky a profily koupit sami, dvojkolí použít např. RP25, příp. loukoťová, apod..., spřáhlo si přizpůsobí vlastní, či nějaký tovární produkt. Samozřejmě je pak součástí balení rozpiska plastových desek a profilů.
ceník a termíny dodání